Batelov 

První písemná zmínka je z roku 1279. Při založení původní vsi stála na vyvýšenině nad potokem v místech Na Vůbci tvrz.
Při povýšení na městečko vzniklo dlouhé, mírně svažité náměstí s kašnou, jemuž vévodí barokní kostel sv. Petra a Pavla (původní doložen v roce 1400). Poblíž kostela se nachází barokní budova fary. Původní farní kostel sv. Barbory byl později přeměněn na hřbitovní. V širším okolí se dolovalo stříbro. Druhá, tzv. "vodní" tvrz se nacházela při říčce a na jejím místě byl postaven v r. 1586 renesanční zámek s pozdějšími barokními a klasicistními úpravami. Po vypovězení židů z Jihlavy v první čtvrtině 15. stol. vzniklo v Batelově ghetto se čtvercovým pláckem a od r. 1794 se synagogou. Na protilehlé straně ghetta při Švábovské silnici najdeme židovský hřbitov asi z r. 1540.
Batelov je spojen s pobyty přítele Jana Husa Petra z Mladeňovic, jenž zde našel útočiště po vypovězení z Prahy (1427-1438), K. Havlíčka Borovského, který zde na faře trávíval prázdniny u své tety a u faráře Slavíka, ironií osudu vedla přes Batelov Havlíčkova cesta do Brixenu a zpět domů. Své rodiště tu mají houslový virtuóz Josef Beneš (1795-1873), ak. malíři Aleš Holub (1894-1975) a Jan Jílek (1905-1981). MUDr. Karel Weigner (1874-1937), rektor UK, vědecký pracovník Ing. Jaroslav Kožešník, spisovatel a scénárista PhDr. Zdeněk Mahler.
Z původní papírny vznikla škrobárna, z bývalého hamru textilka a dnes závod Motorpal.